Napsat referenci na služby manželky je docela výzva. Zvlášť, když to nemá být jen nějaký vychvalovací marketingový plk, ale upřímná zpětná vazba plná trefné kritiky a bolestivých nastavení zrdcadla. Zkusím to. Lhát nebudu, ale je jasné, že to úplně nezaujaté být nemůže. Mé případné osobní poblouznění touhle „čarodějkou“ si prosím odmyslete 😊.
Jak se člověk může dostat k rituální pouti?
Snad každý máme někdy stav, když nevíme, co se sebou, jak dál a plácáme se na místě. Na tohle je moje milovaná žena úžasná. Vždycky mi umí nastavit zrcadlo, tnout do živého, poďoubat mě tam, kde to bolí a s láskou mi sdělit, „ať už se sebou něco ******* dělám“ – prostě mě posunout k činnosti od slastného ignorování a lhaní si do kapsy.
Protože jsem byl zase jednou v sobě ztracenej jak slepec ve v kině, navrhla mi, ať si s ní dám doprovázenou pouť – v jejím podání Rituáles.
Už dřív jsem na doprovázené pouti byl a ani terapie pro mě není sprosté slovo. Jít ale až na dřeň s vlastní ženou? Máme sice mezi sebou upřímný vztah, ale…. No, zkrátka jsem měl pocit, že odhalit svoji vnitřní skládku a její procesy by nemuselo být pro náš vztah úplně přínosné…
Na druhou stranu její nadání vést rituály a práci s lidmi obdivuju (skrytého marketing si nevšímejte 😉) a jako rozený skrblík za to přece nebudu platit jinde, když mám profesionála doma, že? Nabízenou pomoc jsem tedy „zdráhavě“ (NEDONUCEN 😊) přijal.
Hotovo, domluveno, vyrazili jsme na rituální pouť do lesa na Ritules.
Zkušenosti: Jak probíhá rituální doprovázená pouť?
Moc času nebylo (i když proti terapii jsou 3 hodiny kvanta), ale vlastně to nebylo ani potřeba. Terka má fakt dar poslouchat, ptát se a nesoudit. Takže po krátkém překonávání zábran (způsobeném hlavně mým ostychem se odhalovat před vlastní ženou v lese :-D), jsem se uvolnil a rozmluvil, až jsem se sám divil.
Nic nebylo tabu, prostě jsem mohl nahlas říkat svoje myšlenky a moje myšlenkové pochody mě samy dovedly k několika velkým uvědoměním. Terka mi do toho zasahovala jen minimálně, a to převážně v případě, když jsem se dostal do slepé uličky nebo ztratil nit.
Jak provází Tereza Mazánková rituálem?
Vlastně to bylo skoro, jako by tam nebyla. Jen v momentě, kdy jsem se ztratil, mi položila relevantní otázku, která mě navedla zpátky k řešení mých úvah.
Tak mě napadá, že tu teď vlastně chválím sám sebe, jak jsem si na všechno přišel sám a jak mi to pálí. V tom to ale je. Terka mi dokázala dát podmínky k tomu, abych si na to přišel sám. Dala mi čas a pozornost, čímž mě pomohla neprokrastinovat a neutíkat od řešení.
Závěr recenze
Jo a nerozvedli jsme se pak! 😊 To je taky dobrá zpráva.
Přestože jsem ji nechal nakouknout do svoji „žumpy“, tak mě dokázala nesoudit. A to klobouk dolů, protože u svých blízkých je to mnohem těžší.
Naopak mě pochválila (malé bezvýznamné plus) – jako bych dostal bonbón u dětské doktorky :-D.
Shrnutí reference
To jsem se zas rozepsal… Mohl jsem to shrnout asi takhle:
Pomohla mi, abych si na to přišel sám, což se mi samotnému nedařilo. Mohl jsem říct cokoli a nesoudila mě.
Jo a i po rituálu ji miluju. Terka se vlastně nedá nemilovat. To mi určitě dosvědčí všichni, kdo jí znají. (tohle už hodně zavání marketingem, ale je to pravda a já si to jako manžel můžu dovolit 😊)
PS: doufám, že tam ten dovětek necháš 😊.
Více o Rituálním putování v lese