Oddávající ceremonialistka
Střípky ze svateb oddávající ceremonialistky
Vlastní oddávající?
Hloubka, kterou si snoubenci přejí, když hledají osobní svatební rituál, často souvisí i s tím, koho si zvolí jako svého průvodce – zda to bude klasická svatba s oddávajícím z úřadu, nebo přijede jejich vlastní oddávající, tedy člověk, který s nimi projde celou cestu.
Jako ceremonialistka a oddávající vnímám, že snoubenci chtějí svou svatbu opravdu prožít – naplno, autenticky, se všemi emocemi. A ty se mohou vyplavit. Zároveň se toho ale mohou zaleknout.
Ukázat svou zranitelnost a kým opravdu jsou před spoustou lidí, kteří, ač jsou jejich blízcí, tak často tuto jejich stránku třeba nikdy nepoznali.
Když mi jeden ženich řekl, že se bojí toho, že se při svatební ceremonii rozbrečí a že „to nedá“, odpověděla jsem mu, že to je přesně ten důvod, proč si vybral vlastní oddávající mimo úřad – tedy mě :-D.
Protože při našem obřadu se klidně rozbrečet může. Právě tento typ ceremonie totiž nabízí prostor i pro emoce. Což je zásadní rozdíl oproti patnáctiminutovému úřednímu obřadu, kde to sice zvládne bez větších emocí, ale často to v něm nic hlubšího nezanechá. Ta vytoužená hloubka prostě nepřijde.
Celkovou hloubku svatebního obřadu totiž tvoří i to, že vás oddává váš vlastní vlastní oddávající – někdo, kdo vás opravdu pozná. Během několika společných setkání se dostaneme pod povrch, a díky tomu vzniká svatební řeč oddávajícího, která je skutečně o vás.
Ne obecná, ne univerzální. Vaše.
A právě v tom spočívá rozdíl, který je cítit.
Svatební obřad se mnou jako s oddávající ➜
Proč mít
na svatbě hosty
Jako oddávající ceremonialistka vím, že je to někdy o velké odvaze ukázat světu hloubku Vašeho vztahu a s tím související zranitelnost. Když si dovolíte jít během svatebního obřadu do autenticity a projevit emoce, vlna lásky a otevření srdcí se pak může šířit i na další účastníky vašeho jedinečného svatebního rituálu a zanechat v nich také hlubokou stopu.
Blízcí přítomní na svatebních obřadech často později sdílí různá uvědomění a pozitivní změny v jejich vlastních životech. Pár na fotografii měl na svatbě kolem 140 hostů, což už je opravdu hodně velká svatba.
Zároveň pokud vás silně volá mít jen malou nebo symbolickou svatbu – a to klidně ve třech lidech – jsem tu jako oddávající pro vás také ;).
Jsem vaše vlastní alternativní oddávající mimo matriku
Více o svatebním rituálu se mnou ➜
Kdo je oddávající?
“Kdy přijede oddávající?”, ptá se mě deejay, když mi nasazuje klopový mikrofon. Zbývá pár minut do začátku svatebního obřadu. “Oddávající jsem já…” říkám mu
a jsem ráda, že už si mně alespoň přestal plést s nevěstou (jmenuje se taky Tereza).
Jemný chaos, který vnímám před začátkem některých svatebních obřadů, mně svým způsobem fascinuje.
A pak najednou “cink” a všichni jsem v tom…v tady
a teď, v prostoru který jsme vytvořili pro ty dva, kteří dnes dělají jeden z nejvýznamnějších životních kroků. Jiskřičky v očích plných očekávání a občas slz dojetí. Jedinečnost okamžiku, který se nikdy nebude opakovat a zároveň bude navždy kotvou.
Obřad na míru dává smysl nejen snoubencům, ale i všem přítomným. Svatebčané se stali součástí láskyplného pole a bylo jim ctí být účastni tohoto velkého magického okamžiku.
A já cítím nekonečný vděk, že toho mohu být součástí též…
Svatební obřad se mnou jako s oddávající ➜
Nejlepší řeč oddávajícího?
Je kolem nuly. Boty mám obalené blátem, ruce zkřehlé. Vím, že na „place“ budu ještě pár hodin. Na chvíli mi probleskne hlavou otázka: „Nechtěla bys raději sedět v teplé kanceláři s hrnkem horké kávy?“ Odpověď přijde okamžitě. „Ani náhodou…“
Protože tohle miluju. Tohle je moje.
Tohle je moje práce – být ceremonialistka a oddávající pro chvíle, které se nedají naplánovat – a přesto dávají hluboký smysl.
Ty momenty, kdy nejde o dokonalost, ale o opravdovost.
Když děda nevěsty vstoupí do rituálu v půlce obřadu, hned po ženichově vyznání, protože právě teď mu potřebuje říct, že ho vítá do rodiny.
Když místo čtyř lidí, kteří měli přijít podpořit snoubence v posvátné geometrii, dorazí půlka svatby – a všichni se tam nakonec zázračně vejdou, i když jsem tentokrát kružnici udělala menší.
Svatební řeč oddávajícího není ta naučená, ale ta, která vychází z přítomného okamžiku.
Jako oddávající na svatbu vím, že ty nejkrásnější obřady nejsou ty dokonale připravené, ale ty, které dovolí životu vstoupit dovnitř.
A možná i proto si dnes čím dál víc párů vybírá svého vlastního vlastní oddávající. Někoho, kdo není jen „funkce“, ale skutečný průvodce jejich příběhem.
A já?
Já bych neměnila.
Více o svatebním rituálu se mnou ➜